Tisk článku

Historie nemocnice


Historické údaje o vzniku nemocnice

Již před první světovou válkou pociťovalo město Kyjov i jeho okolí nedostatek dostupné nemocniční péče. První myšlenka na stavbu nemocnice v Kyjově vznikla téměř před sto lety (1908). To tehdejší starosta města Kyjova MUDr. Joklík inicioval založení základního fondu s finančním základem 20 000 korun na zřízení okresní nemocnice. Úroky se měly připisovat ke kapitálu, až by dostoupil takové výše, že by stačil na zřízení nemocnice. Za vládního komisaře dr. Pánka za 1. světové války byla koupena z těchto peněz budova v Čelakovského ulici, používaná za války jako nemocnice, která byla využívána také jako epidemická nemocnice.
Snaha o zřízení nemocnice v Kyjově neutuchala ani v následujících letech. Městská rada zařadila na rok 1926 do obecního rozpočtu částku 100 000 Kč na postavení nemocnice. Požadavek na postavení nemocnice vzešel také z jednání okresního zastupitelstva 24. dubna 1929. Na podporu usnesení okresního zastupitelstva se Městská rada v Kyjově rozhodla ve svém sezení dne 10. května 1929 darovat na stavbu okresní nemocnice městský pozemek. Byly vytipovány dvě lokality: na Újezdě a za židovským hřbitovem (místo, kde stojí nemocnice dnes).
Zemský výbor sice uznal, že nemocnice je na kyjovském okrese třeba, ale subvenci na výstavbu v následujících 5 - 6 letech zamítl s odůvodněním, že přednější je vybudování nemocnic v Dačicích, Českém Těšíně, Břeclavi, pak ve Žďáře, nebo v Novém Městě, a v Boskovicích. Pokud by chtěl Kyjov stavbu nemocnice přece jen prosadit, musí se tak stát na vlastní náklady. Za tím účelem 12. dubna 1930 zřídilo okresní zastupitelstvo Fond k vybudování okresní nemocnice v Kyjově.
Finance fondu zřejmě na vybudování nemocnice nestačily a celá záležitost na několik let usnula. Až  21. dubna 1938 oznámil obci okresní úřad, že v rámci doplnění sítě dosavadních nemocnic má být také v Kyjově zřízena okresní nemocnice vzhledem k centrální poloze, výhodným komunikačním spojům, značným vzdálenostem nejbližších nemocnic, jejich přeplněnost a špatné zdravotně-sociální poměry v okrese. Již tentýž den zastupitelstvo rozhodlo, že na stavbu věnuje stavební pozemek a příspěvek 1 milion korun, splatný do 15 let v ročních splátkách.
 Oproti roku 1929 se komise rozhodovala mezi 4 lokalitami, kam by nemocnici umístila. Nakonec se rozhodla pro pozemek nad židovským hřbitovem při okresní silnici Žarošice - Kyjov v trati zvané Díly od Boršovska. Zaměření pozemků provedl zdejší inženýr František Křivánek, zaknihování advokát dr. Vladimír Broček.
Vypracováním projektu nemocnice byl pověřen ing. arch. Bedřich Rozehnal z Brna. Jednoznačně byl     vybrán proto, že už před kyjovskou nemocnicí zdařile projektoval nemocnice v jiných městech.
Ještě v roce 1938 se začalo stavět. Nejdříve spatřila světlo světa hlavní vrátnice, obytná budova ředitele, správce a operačního zřízence. V následujícím roce byl postaven chirurgický pavilon, interní pavilon, izolační pavilon, prosektura a budova řádových sester. 15. března 1939 obsadili území bývalého Československa Němci. Do Kyjova přibyly jednotky německé okupační armády již odpoledne téhož dne. Němci se usídlili v našem městě na celou dobu války a jejich pozornosti neušla ani rozestavěná nemocnice. Od července r. 1943 zde byl zřízen lazaret SS, který nemocnici okupoval až do dubna 1945. Pod tlakem blížící se fronty začali Němci ve dnech  3. - 5. dubna stěhovat. 
V polovině dubna 1945 se fronta přiblížila bezprostředně ke Kyjovu. 19. dubna pak byly osvobozeny i sousední Svatobořice a boje se přesunuly ke Kyjovu. Před 13. hodinou začalo ostřelování Kyjova. Poněvadž nemocnice byla důležitým strategickým bodem, odkud mohli Němci kontrolovat silnici vedoucí od Svatobořic, vybudovali si zde opevněné dělostřelecké hnízdo, kam se ponejvíce soustřeďovala dělostřelecká palba útočících sovětských vojsk. Ač palba poškodila v Kyjově mnoho domů, nemocnice byla zasažena nejvíce. K dalšímu dělostřeleckému souboji došlo ještě v pondělí 23. dubna, kdy dělostřelecké granáty zapálily v nemocnici ještě skladiště materiálu, nářadí a náčiní. 
Výsledky válečného „hospodaření“ Němců byly zničující: nemocnice dostala celkem 33 přímých dělostřeleckých zásahů, které nejvíce poškodily hlavní nemocniční budovu. Výbuchy a tlak vzduchu vyrazily všechna okna, poškodily venkovní i vnitřní omítku, zničily dveře, nábytkové, strojní a rovněž lékařské zařízení. Když k tomu připočteme ještě drancování nemocničního zařízení počátkem dubna 1945, dosáhla škoda celkové výše 15 milionů korun. Teprve za 11 měsíců se podařilo nemocnici upravit tak, že v ní mohl začít provoz.

                         7866

Jak jsme začínali....

Dnem 1. 4. 1946 zahájilo provoz chirurgické oddělení naší nemocnice. Postupnou specializací byla z chirurgického oddělení vyčleněna jako samostatná oddělení anesteziologicko-resuscitační, UNK, ortopedie a urologie. V návaznosti na ortopedické oddělení vznikla v roce 1956 rehabilitační stanice.
 
 V závěru roku 1954 zahájilo provoz ortopedické oddělení. Kromě příslušné operativy zde byly prováděny také traumatologické operace a operace páteře. V 70. letech se zde začaly provádět náhrady kyčelních kloubů. V r.1991  se začaly provádět operace na  všech  velkých   kloubech (kyčel, koleno,  rameno) a  velký  rozvoj  zaznamenala i neinvazivní diagnostika  a léčba  s využitím endoskopické techniky (arthroskopie).

Oddělení ušní, nosní, krční ( UNK) bylo otevřeno v roce 1953. Od počátku byla činnost oddělení zaměřována na základní diagnostiku chorob UNK. Dalším cílem bylo zlepšení diagnostiky sluchových poruch a péče o nedoslýchavé děti. V době vzniku mělo oddělení 45 lůžek,. Od  roku 1990 bylo oddělení umístěno v nově zrekonstruovaném prostoru bývalé jídelny a ubytovny s vlastním operačním sálem.Vznikl tam i prostorově dobře    disponovaný ambulantní trakt se zákrokovým sálem a 3 ambulancemi.  Od r. 1991 byly na oddělení prováděny i operace středouší včetně plastik a začala se rozvíjet endoskopická  operativa.

Anesteziologicko-resuscitační oddělení bylo otevřeno 1. 1. 1969 jako první lůžkové ARO v rámci okresních nemocnic jižní Moravy. První umístění bylo přirozeně v těsné blízkosti  operačních sálů chirurgie. Velkým kvalitativním skokem v komfortu i vybavení byl rok 1993, kdy došlo ke vzniku samostatného oddělení v přízemí chirurgického pavilonu. Převážně lékaři a sestry tohoto oddělení zajišťovali po mnoho let i přednemocniční péči  formou   výjezdových posádek  RLP, k odčlenění této zdravotní služby  od nemocnice   došlo  v roce  2002.

V rámci chirurgie byl v roce 1965 zaveden urologický ordinariát a v roce 1969 bylo v části chirurgického pavilonu otevřeno urologické oddělení. Od 90. let se i zde začala rozvíjet také endoskopická operativa, která je od r. 1999 realizována na moderním operačním endoskopickém pracovišti. Oddělení  již  mnoho let provádí také  mimotělní drcení kamenů a další řadu minimálně invazivních postupů v léčbě urolitiasy.
V roce 2001 dostalo oddělení komfortní ambulantní prostory v přízemí nové přístavby,  kde je prováděna  i funkční a sonografická diagnostika.

Interní oddělení
Při svém vzniku disponovalo 140 lůžky nejprve v chirurgickém pavilonu a po rekonstrukci pak  definitivně v pavilonu nynějším. Postupně byly z oddělení vyčleněny primariáty neurologie (1954) a infekčního oddělení (1965). V roce 1976 vznikla JIP ve druhém patře  interního pavilonu,  která disponovala pěti lůžky. Po přechodnou dobu  byl  vzat pod  interní primariát  i  úsek revmatologický (1977-1988).
 V 70. letech byly v ambulantní části ustaveny tři ordinariáty, a to kardiologický, gastroenterologický a diabetologický. Později přibyla všeobecná interní ambulance a laboratoř funkční diagnostiky. Od roku 1995 zajišťuje oddělní svými lůžky kardiostimulační výkony, přibyla samostatná endokrinologická ambulance, další diabetologická ambulance a   echokardiografické pracoviště. Z dříve samostatného revmatologického oddělení, které  zaniklo, byla přičleněna   revmatologická ambulance.
33 lůžek bylo převedeno na oddělení následné péče do Veselí nad Moravou.

V roce 1954 vzniklo neurologické oddělení. Postupně byla vybudována EEG a EMG laboratoř, činnost později, v r.1998 zahájila i ambulance dětské neurologie.

Rozvoj specializovaných pracovišť v  kyjovské nemocnici pokračoval vznikem infekčního oddělení roku 1965.  V  tomto roce byla také zřízena infekční ambulance, která byla později rozšířena a provozována mimo hlavního pracoviště v nemocnici také  ve Veselí nad Moravou a v Hodoníně, aby s rozvojem   cestování   mohla  zajišťovat i  služby v oblasti  poradenství pro tropické choroby a očkování.
 
 
Oddělení gynekologicko-porodnické a dětské
Odborná péče tohoto typu v kyjovské nemocnici byla poskytována až od druhé poloviny roku 1949. Do nového pavilonu se nastěhovalo začátkem roku 1950 dětské oddělení,  poté i oddělení porodnické a gynekologické. Gynekologicko-porodnické oddělení  také přispělo velkou měrou ke zvýšení péče o novorozence a výrazně snížilo prenatální úmrtnost..
Vnější vzhled budovy v severní části areálu zůstává dodnes zachován.
Na dětském oddělení se výrazně  změnilo technické a vůbec vnitřní vybavení pracovišť.
V roce 1987 byla otevřena dětská JIP. V roce 1989  byl úsek novorozenců nízké porodní hmotnosti a o dva roky později i úsek fyziologických a patologických novorozenců v souladu s moderní koncepcí přesunut do prostor porodnického oddělení. Dětské oddělení začalo během  90. let   provozovat i odborné poradny pro  diabetes, novorozeneckou poradnu a dětskou kardiologii . 
 
Koncem roku 1952 byl zahájen provoz oddělení tuberkulózních a respiračních nemocí  (TRN), dnešní plicní oddělení.  V následujícím roce bylo oddělení přestěhováno do stávajícího pavilonu.

Historie kožního oddělení v kyjovské nemocnici sahá do roku 1952, kdy byl zahájen provoz ordinariátu pro choroby kožní a pohlavní. Padesátá a osmdesátá léta minulého století se vyznačovala nárůstem pohlavních chorob, které byly na kožním oddělení  diagnostikovány a léčeny. Od devadesátých let se pozornost oboru soustřeďuje více na choroby kůže. Od roku 2002 je umístěno v  moderních prostorách nového pavilonu.

Oční oddělení kyjovské nemocnice bylo otevřeno jako lůžkové v roce 1954. Významnou osobností vedle zakladatele oddělení byl také MUDr. Radoslav Trautmann, který patřil k průkopníkům implantace umělé nitrooční čočky. V roce 1973 jako první v tehdejší  ČSSR referoval o svých zkušenostech z operace šedého a zeleného zákalu pod mikroskopem. V operaci šedého zákalu se oddělení posunulo na přední místo v našem kraji.

Základ nynějšího oddělení klinické biochemie ( OKB) byl položen v roce 1952, kdy byla zřízena Centrální laboratoř. V roce 1963 byla laboratoř přejmenována na Laboratorní oddělení a v roce 1974 podle nové koncepce Ministerstva zdravotnictví na OKB. Oddělení začínalo s vyšetřováním moči a krevního obrazu, postupně byly zavedeny metody stanovení základních biochemických vyšetření.
V prosinci 1992 se oddělení přestěhovalo do zrekonstruovaných prostor v suterénu pavilonu UNK. Od roku 2003 převzalo od oddělení nukleární medicíny úsek radioimunoanalytiky.
 
V roce 1953 zahájilo provoz Transfuzní oddělení a hematologie. Jako první v republice začalo transfuzní oddělní v Kyjově provádět od roku 1964 odběry krve od bezplatných dárců.

Vznik patologicko-anatomického oddělení je datován rokem 1954.

V dubnu 1955 zahájilo provoz radiodiagnostické oddělení, nejprve jako součást chirurgického oddělení. K osamostatnění pracoviště došlo roku 1956.

Samostatné rehabilitační oddělení vzniklo v roce 1970. Koncem roku 1995 zahájilo svou činnost vedle části ambulantní i lůžkové rehabilitační oddělení, které se zaměřilo nejen na pacienty přicházející z ambulantního sektoru, ale i přibíralo pacienty z operačních oborů a interního oddělení ke zlepšení výsledků léčby nemocnice.

Technický rozvoj umožnil zlepšit vybavenost chirurgických operačních sálů a zkvalitnit operativu za pomocí nových metod (např. laparoskopie od roku 1991). K 1. 1. 1985 byla otevřena jednotka intenzivní péče. V roce 2000 byly uvedeny  do provozu nové operační sály, které pro chirurgické obory i anesteziology znamenaly  výrazný kvalitativní skok v bezpečnosti  prováděné operativy a nová JIP  chirurgického oddělení otevřená v r.2001  pak završila modernizaci  všech  chirurgických oborů, která proběhla v posledním desetiletí .

Ani v posledních letech se vývoj nemocnice nezastavil. Počátkem devadesátých let byla nově otevřena nelůžková oddělení mikrobiologie, oddělení nukleární  medicíny, oddělení onkologie a ústavní lékárna, v roce 2013 lékárna pro veřejnost.

HISTORICKÉ FOTO