Anesteziologicko-resuscitační oddělení čeká náročná rekonstrukce

Sto dvacet milionů korun. To je odhadována částka, za kterou anesteziologicko-resuscitační oddělení Nemocnice Kyjov dokonale změní tvář. Pracoviště, kde zdravotníci denně bojují o životy pacientů ve vážných stavech, čeká rozsáhlá rekonstrukce a modernizace. Zvýší se komfort, rozšíří se kapacita, dojde k obměně přístrojového vybavení. Na otázky k dlouho očekávané investici odpovídal ředitel kyjovské nemocnice Lubomír Wenzl.
 

Pane řediteli, proč už stávající ARO nestačí a je třeba investovat do modernizace?

Provozy ARO jsou situovány do prostor z poloviny minulého století. Oddělení se do nich sice nastěhovalo až v roce 1993, jejich stáří je ale značně limitující. Za tu dobu tam navíc nedošlo k výraznějším stavebním úpravám či rekonstrukcím. Skoro třicet let stará je třeba vzduchotechnika zajišťující nezbytnou výměnu vzduchu. Vlivem toho se nám část provozně-technických prostor v létě přehřívá. Výčet problémů je dlouhý a neslučuje se splatnými požárními ani hygienickými předpisy. Koronavirová pandemie mantinely současného stavu odhalila naplno – abychom zajistili péči o zvýšený počet pacientů, byli jsme nuceni ARO přesunout do prostor chirurgie. Bylo to nekomfortní opatření a generální rekonstrukce je jediným logickým řešením, jak se podobných situací v budoucnu vyvarovat.

Co konkrétně rekonstrukce přinese?

Vedle modernizace dojde i k významně lepší návaznosti na ostatní pracoviště. Nový provoz ARO situujeme do těsné blízkosti radiodiagnostického oddělení, kde jsou rentgeny, magnetická rezonance či CT. Současně se ARO přiblíží operačním sálům. Odpadne tak zbytečně zdlouhavý převoz pacienta na vyšetření či operaci. Je to důležité – při záchraně života mohou hrát roli vteřiny. Rozšíří se i kapacita - stávajících 6 lůžek vnímáme jako nedostačující, jejich počet se proto rozroste o další 2.

120 milionů korun je hodně peněz. Kde na to nemocnice vezme?

Spoléháme na zisk evropské dotace. Žádost jsme precizně vypracovali a posuzovatelé v ní neshledali žádné nedostatky. Máme zatím neoficiální informace, že bychom měli být úspěšní. Více než polovinu potřebné částky by spolykaly stavební práce, zhruba 50 milionů by stála vysoce moderní zdravotnická technika, kterou chceme nové prostory vybavit. Počítá se i s novým nábytkem. Pokud to vyjde, stane se ARO jednou z výkladních skříní kyjovské nemocnice. Bude to jako v  pohádce o Popelce, kdy se děvčátko umouněné od sazí promění v krásnou princeznu. Jí k tomu stačily 3 oříšky, my potřebujeme 120 milionů.

Kdy budete vědět, zda jste uspěli?

Oficiální verdikt bychom měli znát v průběhu října. Moc si přeju, aby to klaplo – rekonstrukce bude mít obrovský přínos nejen pro naše pacienty, ale i personál, který je skvělý a zkušený a důstojné pracovní prostředí si zaslouží.

Kdy by mohly začít stavební práce?

Máme hotovou projektovou dokumentaci i stavební povolení a tak vše může jít docela rychle. Vypsali bychom veřejnou zakázku, v rámci níž vybereme stavební firmu i společnost na dodání zdravotnické techniky. Pokud nás nezaskočí něco nečekaného, příští rok na jaře začneme, o tom jsem přesvědčený.

O potřebě modernizovat kyjovské ARO se ale mluví už déle. Proč to nešlo rychleji?

Všechno je o penězích a nastavení priorit. Nemocnice není v situaci, kdy by mohla tak nákladnou investici zaplatit ze svého. Vždy k tomu potřebujeme externí zdroje financování. V součinnosti s Jihomoravským krajem, který je naším zřizovatelem, jsme byli připraveni rekonstrukci zahájit už vloni, bohužel do toho zasáhla pandemie a s ní i nečekané, avšak nezbytné výdaje. Řadu investic koronakrize odložila, včetně této naší. Věřím však, že nyní se dočkáme.