Klíšťata jsou přemnožená, nakazila víc lidí než v uplynulých letech

Bezmála tři desítky případů klíšťové encefalitidy už letos evidují krajští hygienici na jihu Moravy. Současné vlhčí počasí klíšťatům přeje – jsou schopna být aktivní po celý den.

Český hydrometeorologický ústav pro tento týden aktivitu klíšťat předpovídá stupněm 6, což je středně velké riziko.

Klíšťata se nacházejí zejména v oblastech listnatých a smíšených lesů, taky na loukách a obecně místech s vyšší, pravidelně neudržovanou trávou. Na těle vyhledávají místa s nejtenčí kůží.

Při pobytu v přírodě proto hygienici doporučují nelehat ani nesedat přímo do trávy, nosit oblečení s dlouhými nohavicemi i rukávy a pevnou obuv, pokud možno světlé barvy. „Nekryté části těla je vhodné ošetřit repelentem, po návratu domů pak kůži, včetně vlasaté části, preventivně prohlédnout. Nesmíme přitom zapomínat ani na domácí mazlíčky. K přenosu totiž může dojít až doma právě od nich,“ doplňuje vrchní sestra infekčního oddělení Veronika Raštáková.

Pokud k přisátí klíštěte přeci jen dojde, zdravotníci doporučují následující postup:
1. nejbezpečnější způsob odstranění je pinzetou nebo plastovou kartou (lze koupit v lékárnách). Přisáté klíště je nutné odstranit co nejdříve – snižujeme tím riziko přenosu infekce;
2. klíště uchopíme co nejblíže ke kůži a pomalu vytáhneme, případně vyvikláme, pootočíme. Postižené místo předtím dezinfikujeme – dojde tak k usmrcení klíštěte;
3. po odstranění znovupoužijeme dezinfekci. Pokud v kůži zůstanou kusadla, nevadí – z nich přenos infekce nehrozí. Klíště nerozmačkáváme, nejlepší je spláchnout roztoče do záchodu.

Místo po přisátí může být podrážděné, svědit nebo se objeví mírné zduření, což je běžná lokální reakce, nemusí znamenat nákazu a není nutná návštěva lékaře. „Během následujících několika dnů je ale třeba dané místo na těle kontrolovat. Lékaře by měli vyhledat ti lidé, u nichž se v místě přisátí po čase objeví větší zarudnutí, které se zvětšuje a ve středu světlá,“ upozorňuje Raštáková. Skvrna, odborně nazývaná erythemamigrans, je okrouhlá, nebolestivá, nevystupuje nad okolí a většinou nesvědí. Může však předznamenávat onemocnění Lymeskéborelliózy. Chřipkové příznaky, jako jsou únava, bolest kloubů, svalů, nechutenství či zvýšená teplota, pro změnu mohou být projevem klíšťové encefalitidy. Jde o virové onemocnění, které způsobuje zánět mozku nebo zánět mozkových blan.Klíšťová encefalitida je na rozdíl do borelliózymnohem závažnější choroba, bez možnosti specifické cílené léčby. Může se jednat o nákazu smrtelnou nebo s trvalými zdravotními následky. Nejúčinnější prevencí proti onemocnění klíšťovou encefalitidou je očkování. Na trhu jsou dostupné 2 vakcíny – ENCEPUR a FSME-IMMUN. Druhá jmenovaná je dostupná i v infekční ambulanci Nemocnice Kyjov. Očkování je vhodné pro děti ve věku od 1 roku do 15 let (FSME-IMMUN 0,25ml) a pro osoby starší 16 let (FSME-IMMUN 0,5ml). Zájemci o očkování či bližší informace mohou kontaktovat svého praktického lékaře, případně infekční ambulanci Nemocnice Kyjov.

Základní očkovací schéma se skládá ze 3 dávek vakcíny, které mohou být podány v konvenčním nebo zrychleném schématu. První a druhá dávka má být podána v 1-3 měsíčním intervalu, v případě zrychleného schématu může být druhá dávka podána 2 týdny po první dávce. To by měla být dostatečná ochrana pro nadcházející sezonu. Třetí dávka se podává 5-12 měsíců po druhé dávce. „První přeočkování se potom provádí 3 roky po třetí dávce, následná přeočkování až do 60 let věku každých 5 let po předchozím očkování. U osob nad 60 let by intervaly přeočkování neměly překročit 3 roky,“ přibližuje lékařka infekčního oddělení Nemocnice Kyjov Alžběta Pokoráková a dodává, že preventivní očkování před lymeskou borelliózou zatím neexistuje.