Kyjovská nemocnice využívá k léčbě i světlo

 24. února 2020

Dermatologie, rehabilitace, taky péče o novorozence. Oblasti, ve kterých kyjovská nemocnice efektivně využívá takzvané fototerapie. Jedná se o proceduru, v rámci níž umí světlo léčit.

Že sluneční paprsky působí blahodárně na mnohé kožní choroby, je vědecky prokázáno. Nepravidelnost slunečního záření proto vědci nahradili umělým zdrojem. Vznikla tak disciplína zvaná fototerapie, neboli světloléčba, využívající ultrafialové paprsky UV A a UV B spektra. Je nedílnou součástí moderní dermatologie a v posledních letech zažívá nebývalý rozmach.

Jen na kožním oddělení Nemocnice Kyjov fototerapii ročně absolvuje více než 2 tisíce pacientů. Nejčastěji se jedná o léčbu různých druhů ekzémů nebo třeba lupénky. Fototerapie probíhá buď ve stoje v celotělových kabinách, případně se používají lokální zářiče pro cílenou léčbu postižených partií na rukou, nohou či ve vlasech. „Frekvence je individuální, obvykle se provádí tři až pětkrát týdně. Celkový počet sezení se pak odvíjí od typu choroby a reakce na léčbu. Zpravidla je zapotřebí 20 až 30 sezení,“ vypočítává vrchní sestra kožního oddělení Nemocnice Kyjov Ilona Gajdoštíková. Dávkování přitom musí být velmi přesné – může totiž dojít k předávkování, případně ke  snížení výsledného efektu. Nejnovějším přírůstkem na pracovišti fototerapie kyjovské nemocnice je vysoce moderní přístroj UV182. Vyšel na 380 tisíc a pacientům slouží od loňského dubna.

Světloléčba je nenáročná a bezpečná metoda. Je proto využívána i na novorozeneckém oddělení v případě léčby takzvané novorozenecké žloutenky. Ta je charakterizována žlutým zbarvením kůže, sliznic a očního bělma. Žloutenku způsobuje zvýšená hladina žlučového barviva (bilirubinu) v krvi, který vzniká z rozpadajících se červených krvinek. Až 60% novorozenců postihuje tzv. fyziologická žloutenka, která nevyžaduje léčbu a spontánně během několika dnů či týdnů vymizí. Menší část novorozenců pak postihuje žloutenka s vysokými hodnotami žlučového barviva (bilirubinu) v krvi.  Tito novorozenci naopak léčbu vyžadují. „Za normálních okolností je bilirubin zpracován v játrech a následně vylučován z těla ven. Játra novorozence ale nejsou plně zralá a nezpracovaný bilirubin kolující v krvi se tak může ukládat do kůže, bělma a dalších orgánů a způsobovat jejich zežloutnutí. Samotné žluté zbarvení pokožky není pro dítě nijak rizikové. Riziko bilirubinu v krvi spočívá v možném toxickém účinku jeho vysokých hodnot na mozkové buňky. Opakované kontroly hladiny žlučového barviva v krvi novorozence jsou nutným předpokladem ke včasné a adekvátní léčbě," vysvětluje primář dětského oddělení Milan Tauš. Fototerapie umí rizikový bilirubun přeměnit na netoxickou formu, která se z těla snáze vylučuje. „Světloléčba se přerušuje jen po dobu krmení a koupání dítěte. Pokud hodnoty bilirubinu uspokojivě klesají, střídá se pobyt dítěte pod světlem s pobytem u maminky v intervalech určených lékařem,“ vysvětluje Ludmila Váhalová, staniční sestra novorozeneckého oddělení Nemocnice Kyjov.

Do třetice je světloléčba účinnou metodou i na oddělení rehabilitace. Zde se používá ve formě takzvané laseroterapie. Jde o neinvazivní léčbu, v rámci níž světelný paprsek laseru předá svou energii tkáním, ve kterých se pak rozbíhají biochemické reakce s regeneračním účinkem. Prostřednictvím laseroterapie je možné léčit například jizvy či jiné kožní problémy, ale taky například tinitus, tedy pískání v uších. Pacient dochází tři dny v týdnu po dobu cca 10 sezení.


Mgr. Filip Zdražil
tiskový mluvčí Nemocnice Kyjov
Mob.: +420 778 734 797
zdrazil.filip@nemkyj.cz