Náš cíl? Maximální vstřícnost vůči pacientům, říká ředitel

Rozhovor s ředitelem Nemocnice Kyjov, Lubomírem Wenzlem, zveřejněný v příloze Deníku MF DNES 29. 10. 2019


Ředitelem kyjovské nemocnice jste už více než rok. Co se Vám za tu dobu podařilo realizovat?
Jsem rád, že se nám, navzdory komplikacím z loňského podzimu, daří úspěšně dokončit projekt „Návazná péče v Nemocnici Kyjov“. Díky němu jsme obměnili a rozšířili stávající přístrojové vybavení v celkovém objemu 100 milionů korun a významně tak zmodernizovali provoz nemocnice.
Vloni jsme odstartovali přípravu dalších projektů. Například nový Nemocniční informační systém, na který bychom měli přejít v roce 2021. To nový mamograf za 5 milionů korun už slouží našim pacientkám. Děkuji Jihomoravskému kraji, který pokryl více než polovinu nákladů. Podařilo se dokončit i akce, které pacienti tolik nepocítí, ale jsou nezbytné – například rekonstrukce bleskosvodů či oprava a posílení výkonu trafostanice.

Pravidelně se setkáváte se starosty okolních obcí, kteří zasedají v takzvané čestné radě nemocnice. Jaký význam pro Vás tato setkání mají?
Obyvatelé okolních obcí jsou našimi pacienty a naši pacienti zpravidla lidé žijící v regionu Kyjovska. Je to spojitá nádoba. Zpětná vazba je pro mne mimořádně důležitá a hodně podnětů čerpám prostřednictvím starostů na pravidelných setkáních. Moc mě těší, že obce kyjovskou nemocnici berou za svou. Pomáhají nám i s financováním některých investic – v uplynulých dvou letech nám například společně přispěly na zakoupení dvou moderních sanitek.

Kraj nedávno poslal zdravotnickým zařízením finanční injekci, protože se potýkají s dluhy. Jak je na tom kyjovská nemocnice?
Dotaci od zřizovatele jsme v plné míře použili na úhradu závazků vůči našim dodavatelům z předchozího období. Hospodaření nemocnice je ovlivněno výší úhrad od zdravotních pojišťoven za poskytnutou zdravotní péči, kdy úhrady tvoří hlavní zdroj příjmů nemocnice. Některá zařízení, včetně našeho, doplácejí na stávající dlouholetý systém, kdy za stejnou zdravotní péči pojišťovny hradí rozdílné platby, které jsou pro nás ne vždy výhodné. S pojišťovnami aktivně jednám o možnostech navýšení úhrad, ale není to jednoduché. Některé závazky vlivem toho platíme se zpožděním. Většina dodavatelů zdravotnického materiálu tyto objektivní důvody naštěstí chápe, za což jim moc děkuji.

Hledáte nové způsoby, jak šetřit, a dotkne se to nějak pacientů?
Na jedné straně se snažíme zvyšovat komfort pacientů, současně je ale kladen důraz na optimalizaci nákladů. Postupujeme tak, aby se hledání úspor nedotklo našich klientů. Jednou z cest bylo pozastavení centrálního systému objednávek a přechod na individuální nákupy podle akutních potřeb oddělení. K výrazným úsporám nákladů pak dochází využíváním elektronických aukcí na dodávky spotřebního matriálu, kdy za letošní rok, dle dosavadního vývoje, dosáhneme úspor v řádu milionů korun. Vloni to byly skoro 3 miliony.

Od letošního roku nově poskytujete léčbu proti slepotě. Chystáte i další novinky v léčbě o pacienty?
Jsem rád, že od letošního ledna jsme první nemocnicí okresního typu v Jihomoravském kraji, které se podařilo rozběhnout centrovou léčbu na očním oddělení. Spoustě pacientů z našeho regionu jsme tím ušetřili čas i peníze. Úhradu za tyto finančně nákladné výkony máme vyjma jediné nasmlouvánu se všemi zdravotními pojišťovnami. S tou poslední ale intenzivně jednám a myslím, že jsme na dobré cestě.
Výhledovým cílem je rozšíření spektra poskytované péče našim pacientům. Nechci to zakřiknout a proto zatím nebudu konkrétní. Čeká nás totiž dlouhá cesta, na které budeme muset mimo jiné vyřešit personální obsazení, zajistit přístrojové vybavení a v neposlední řadě dojednat s pojišťovnami nasmlouvání nových výkonů zdravotní péče. První výsledky našeho snažení bychom měli znát příští jaro.

Na jaké velké investiční akce se snažíte vyjednat peníze? Hovořilo se například o modernizaci Gynekologicko-porodního oddělení.
Rekonstrukce Gynekologicko-porodního pavilonu zůstává prioritou. Je připravena projektová dokumentace i stavební povolení. Intenzivně jednám o zajištění prostředků pro financování. Je to složité – bavíme se o půl miliardě korun. Jsem ale z podstaty optimista a věřím, že se tato obří investice v dohledné době uskuteční. Naši pacienti si to zaslouží.

Co dalšího plánujete?
Například modernizaci Nemocničního informačního systému, která je ve fázi výběru dodavatele. Je to investice za desítky milionů korun, kterou z drtivé části pokryjí evropské dotace.
Ve fázi zpracování projektové dokumentace je i projekt stavebních úprav na oddělení ARO. Jedná se o rekonstrukci a přístavbu, včetně nového vybavení a rozšíření počtu lůžek. Předpokládané náklady jsou 50 milionů a měly by být pokryty z prostředků zřizovatele nemocnice.
S ohledem na četné stížnosti strávníků z řad pacientů i zaměstnanců s posledním letošním dnem ukončíme spolupráci se stávajícím dodavatelem stravy. Od Nového roku si budeme vařit sami. Je to krok, který si v počátku vyžádá investici ve výši 5 milionů korun, i v tomto případě nám s financováním pomáhá Jihomoravský kraj.

Nemocnice také dlouhodobě řeší nedostatek lékařů a zdravotnických sester, máte stejný problém v Kyjově?
Personální situace v kyjovské nemocnici je obdobná, jako ve většině ostatních nemocnic v zemi. Na některých odděleních chybějí lékaři i ošetřovatelský personál. Odchod, případně dlouhodobá pracovní neschopnost kohokoli z personálu, je potom problém. I proto se do nemocnice snažíme lákat mladé mediky – například motivačními besedami na půdách lékařský fakult. Novým kolegům jsme často schopni poskytnout i bezplatné ubytování přímo v areálu nemocnice. Hradí si pouze spotřebu energií. Personál nesvazujeme stabilizačními dohodami, všechna pracoviště navíc máme akreditovaná a medici tak mají možnost se profesně posunout až k atestaci.

V posledních měsících se hodně diskutuje o pravidlech, podle kterých by měli v nemocnicích fungovat kaplani. Máte i v Kyjově duchovního, na kterého se mohou pacienti, jejich blízcí a personál obrátit?
Pacienti, jejich blízcí i zaměstnanci mohou využít služeb dvou kaplanů. V nemocnici slouží dvakrát týdně. 2 soboty v měsíci je navíc sloužena mše v prostoru zasedací místnosti nemocnice. Kaplany vyhledávají  nejen věřící - většina lidí v obtížné životní situaci vítá možnost s někým důvěryhodným probrat témata, která je trápí. Duchovní péče může u některých klientů přispět ke zvýšení účinnosti léčby.

Ředitel nedaleké hodonínské nemocnice Antonín Tesařík nedávno řekl, že chce jít cestou malého zařízení rodinného typu. Jakým směrem se chcete ubírat v Kyjově?
Nemocnice Kyjov je přeci jen trochu větší nemocnicí okresního typu. Cíl ale s kolegy z Hodonína máme obdobný – být maximálně vstřícní vůči našim pacientům. Navzdory vysokému vytížení se například snažíme pořádat preventivní a osvětové akce pro veřejnost. V listopadu to bude oblíbený Movember (1.-15. 11.) – kampaň, během které zájemci bezplatně podstoupí test na vyšetření prostaty. Připravujeme taky osvětovou akci STOP DEKUBITŮM (25. 11., 12-15h.), v rámci které se lidé dozvědí, jak pečovat o pacienty trpící proleženinami. Osobně se těším i na přednášku primáře Bernátka na téma, jak moderní zobrazovací metody zachycují procesy v nemocném lidském těle. Akce se v kyjovské knihovně uskuteční 19. listopadu.