Rozhovor s primářem Oddělení nukleární medicíny nejen o Parkinsonově chorobě

Oddělení Nukleární medicíny se pod vedením primáře Jaromíra Bernátka rychle stalo renomovaným pracovištěm. Sám Bernátek se specializuje především na diagnostiku Parkinsonovy choroby. Pomocí preparátu DaTSCAN je například schopen od sebe odlišit osoby s třesem způsobeným Parkinsonovou chorobou od lidí, u kterých má třes jiné příčiny. Prostřednictvím vysoce moderní SPECT kamery a radiofarmaka dokážeme odhalit, jak jednotlivé struktury v mozku fungují, co se v nich odehrává za děje. I desítky let dopředu tak jsme schopni předpovědět riziko onemocnění,“ vysvětluje primář.

Mohou na toto vyšetření pacienti přicházet i preventivně?
Bylo by to samozřejmě ideální, kapacitně a především ekonomicky to ale není možné. Nejen u nás, ale ani na západ od našich hranic.

Proč to nejde?
Musíme totiž do nemocnice nechat přivézt velmi drahé radiofarmakum, které, aby bylo účinné, musí být čerstvé. Krátce po výrobě musí být spotřebováno, jinak z něj vyprchá potřebná radioaktivita. Při plánování vyšetření proto musí nastat dokonalá souhra, která zajistí, že látka i pacient budou v tentýž čas na jednom místě. V opačném případě bychom počítali velké ekonomické ztráty. Nahodilé preventivní prohlídky proto nejsou možné.

Kolik pacientů s rizikem Parkinsonovy choroby jste tedy letos vyšetřili?
Od začátku roku to byly více než tři desítky pacientů, což je počet, který nás z tohoto pohledu řadí mezi nejvytíženější pracoviště nukleární medicíny v celém Česku. Byly týdny, kdy jsme měli jednoho pacienta, v jiných týdnech ale pro změnu byli objednáni třeba i čtyři lidé. Zdaleka ne jen z Jihomoravského kraje.

Jak vyšetření vypadá?
Probíhá ve dvou fázích. Nejprve pacient dostane do žíly látku, která se cíleně zachycuje v těch strukturách mozku, jež potřebujeme zobrazit. Tento proces trvá zhruba tři hodiny. Ve druhé fázi vyšetření si potom pacient lehne pod takzvanou SPECT kameru, která se okolo jeho těla otočí o 360 stupňů a zjednodušeně řečeno rozdělí jednotlivé části mozku do tří na sebe kolmých rovin. Díky tomu jsme schopni odlišit struktury o velikosti zhruba 7-8 milimetrů.

Jaký je rozdíl mezi nukleární medicínou a zobrazovacími metodami, jako je třeba rentgen, ultrazvuk nebo CT?
Většina zobrazovacích metod je anatomická. Dokáže přesně zobrazit jednotlivé struktury těla, na povrchu i uvnitř. Oproti tomu naše metody jsou funkční. My zobrazujeme spíše děje, než anatomické detaily. Naše metody tak nezobrazují, jak jednotlivé struktury vypadají, ale například průtok krve mozkem, rozložení receptorů, metabolické změny v kosti, zvýšené vychytávání bílých krvinek u zánětů a podobně.

Co vůbec způsobuje Parkinsonova choroba?
Je počítána mezi degenerativní neurologická onemocnění. Její pravděpodobnost stoupá spolu s věkem. Zjednodušeně řečeno během ní dochází ke změnám ve vnitřních strukturách mozku. Charakteristická je pro ni tzv. Parkinsonova triáda, tedy tři motorické poruchy, které tuto chorobu provázejí – hypokineza (= zpomalený pohyb), rigidita (= ztuhlost) a třes.

Je Parkinsonova choroba v dnešní době rozšířenější než dříve?
Především proto, že se pacienti dožívají vyššího věku, stoupá i procento pacientů. Což ostatně platí i pro řadu dalších degenerativních chorob.


Oddělení nukleární medicíny Nemocnice Kyjov se díky Vašim znalostem stalo členem Pracovní skupiny České společnosti nukleární medicíny pro neurologickou diagnostiku. Kde vidíte budoucnost kyjovského pracoviště?
Budoucnost oboru vidím především v rozvoji vyšetření PET. Je to zkratka pro Pozitronovou emisní tomografii, která velmi účinně pomáhá odhalit například nádorová onemocnění. Problém je, že toto vyšetření je zatím dostupné pouze ve fakultních a velkých krajských nemocnicích. Důvodem je především vysoká cena přístroje, která se pohybuje okolo 50 milionů korun. Mou ambicí je, aby kyjovská nemocnice byla jedním z prvních zdravotnických zařízení okresního typu, kde PET bude pacientům k dispozici. Jsem přesvědčen, že oproti řadě ostatních srovnatelně velkých nemocnic disponujeme dostatkem kvalifikovaných lékařů i zkušenostmi s tímto typem diagnostiky.

Ptala se redaktorka Televize TVS Barbora Šprtová, odpovídal primář Oddělení Nukleární medicíny Nemocnice Kyjov.

Parkinsonova choroba je jednou z nejzávažnějších poruch nervové soustavy, která narušuje především schopnost pohybu. Jedná se zatím o nevyléčitelné onemocnění, protože vědci dosud přesně neznají jeho příčiny. Včasnou diagnostikou a cílenou léčbou je však možné do jisté míry potlačit příznaky nemoci a zlepšit tak kvalitu života pacientů. Nejpostiženější skupinou jsou osoby starší 65 let, častěji muži než ženy. Vzhledem k cenové náročnosti léčby je Parkinsonova choroba  i závažným problémem ekonomickým.